na Blog.cz

Už si to konečně uvědomuju, a hlavně do tý hlavy namačkat si to musím........

Nikdo mě nikdy neměl rád...........Nikdo mě nikdy nemiloval.........Nemiluje....a stejně mě nikdo nikdy doopravdy milovat nebude......a víte proč?? Protože láska neexistuje..... je to hloupost a blbost.... kravinaaaaaaa......kterou si lidi jen tak vymysleli.....Nikdy pravá láska neexistovala....ta prostě není........ :((((

Mno tak zdá se mi to nebo ne, ale můj život je fakt někdy na facku a proměnlivý každou vteřinou....akorát se u mě fakt nic výjimečného neděje...

Chlap žádný..vdávat se nebudu, dítě taky nečekám.... akorát jsem sama... asi tak jako loni a předloni a před 7 lety :)

Vše mi sere...

Říkám Miluju tě..

Znamená to dneska něco a nebo ne?? Je to důležité, když je to opravdové?? :((

Miluju tě moc moc.... akorát jsem si myslela, že tyhle slova už od nikoho neuslyším, ale ono jo... je to moc hezké, ale jak to skončí??? :( Moc tě miluju a moc mi chybíš, broučku... :(

Já jsem si vždycky myslela, že to je důležité a něco to znamená a zvlášť, když vám to někdo řekne.... tak možná jsem naivní, ale pro mě to pořád něco znamená a hlavně to neříkám každý den a každýmu chlapovi na potkání...jen když to k někomu cítím a je to tam prostě....

Halooo.. Miluju tě...a je to opravdové od srdíčka... moc moc tě miluju...

Tak musím s pravdou ven... cítím se strašně opuštěná a nešťastná a zoufalá, takhle špatně a hůř mi snad ještě nikdy nebylo... nevím co mám dělat, jsem zmatená... poprvé v životě nemám cíl, nemám směr.. nemám nic... kam se vrtnout... ja se cítím tak strašně neštastná a opuštěná...

A hlavně nemám žádné přátele... nemám vlastně nic... jsem tu opravdu sama... a někdy mi přijde, že kdybych nebyla, tak bych opravdu nikomu nechyběla... :(

Nemám nikoho komu se svěřit, nemám nikoho komu se vybrečet na rameni a nemám nikoho kdo by mi pomohl, kdybych potřebovala... já opravdu nemám nic...

Akorát se přiznám, že občas když vstávám tak vstávám s myšlenkou, že tu fakt už nechci být... já nemám důvod... opravdu ....

Jo a ještě jeden dotaz:

Co si myslíte o kartářích a kartářkách a takových vecech?? Nebo podobných věcech?? Vi. Ezo.tv a barrandov? :)

Ještě mám jeden závažný důležitý dotaz..

Můžete mi někdo ze zadaných říct... jak se pozná ten pravý jedinečný???? Ten se kterým mám třebas jakž takž nějak strávit zbytek života s tím jedním daným mužem, který mi má být souzen??

Protože se seznamovat potkávat a přebírat a vybírat fakt nějak netankuje a nebaví... už na to nějak nemam, protože tohle můžu taky dělat do smrti a nebo pořád... tak jak se to pozná???? Nevíte někdo???

Hlavně už mám trošku obavy, že semnou cloumá věk a ty okolnosti okolo víte... protože taky nemládnu a za chvíli co, že jo.... ja bych jen nechtěla asi být na celý život sama, jen proto, že jsem toho pravého propásla a bála jsem se zeptat a nebo zabojovat, když nemám co ztratit, když jsem nikdy v životě podstatě ještě nic neměla... a nemám ani...

Tak je opět co číst..

Tak dumám teď nad tím, že je to opravdu tak, že to co v životě člověk at už má nebo nemá, že si to přitáhl svým podvědomím?? Že náhoda neexistuje?? Že osud si utváříme my všichni sami a že daný teda není?? Nebo jak to je???

Všechno si do života teda opravdu přitahujeme my sami??? Nebo jak si to teda všechno mám vysvětlit??

Ale určitě vím, že to co se děje všechno se neděje jen tak ze srandy, že všechno má svůj smysl tady... Někdy mi přijde spíš, že pár věcí takhle mělo asi být... se stát.... i když kdo ví... co si o tom myslíte vy??

Tak já se asi stěhuju pomalu jinam... budete mě číst i jinde??

No tak občas zdá se jak to tak vypadá ještě žiju.. :) a blog jsem asi zanedbávala a už nebudu :)