Říjen 2010

Konečně jsem se rozhodla

29. října 2010 v 12:39 | Alusshka |  Dumání
Tak jsem se konečně rozhodla a taky správně...

Nevěřím nikomu a ničemu... všechno to byly lži a jsou to lži..nevěřím na náhodu, nevěřím na osud a nevěřím na lásku... naivní opravdu nejsem... je na čase otevřit oči a vše si pomaličku přiznat...

Já jsem se rozhodla a to skálo pevně, že zůstanu sama.. nevím zda navždy ale asi jo... budu holt sama...

Pro mě štěstí a láska stejně není...protože mě nikdo nikdy neměl rád a nikdo nikdy semnou nechtěl být..tak s tím končím...

Takhle budu sama.. nebudu nešťastná a nikdo mi už nikdy neublíží...což zní fajn..takže sbohem všem dávám...:) a když přijde nějaký klučina tak ho prostě odkopnu a zlomim mu srdce:) nedostane šanci.. a víte proč.. protože stejně nikdo nepřijde.. :)

Od Nového roku si pak koupím pejska.. :) akorát ještě nevím jakýho.. :) asi yorkshiraka..:)

It's Suck

8. října 2010 v 14:16 | Alusshka |  Best of
Heh, lidem nevěřím :) stejně tak jako oni mě.. krom toho asi opravdu málo říkám "Mám tě ráda" a měla bych to napravit, ale k čemu to je, když to řeknu a většinou se to obrátí proti mně :) ..

Před už skoro 6 lety jsem vyřkla větu:"Miluju tě, to už nikdy neuslyším od nikoho" nebo něco v tom smyslu a zatím se to úspěšně daří, věděla jsem to od samýho začátku, že tohle je nemožný.. neexistující a neskutečné... Spíš nereálné aby to byla skutečnost..

Stejně tak nechápu, proč lidé něco dělají a konají, aby pak svá jednání mohli během jednoho dne změnit a ublížit tak hodně lidem kteří něco znamenají, ale přes svůj vztek a zlobu to nevidí???

Nejvíc s čím mám problém se občas vypořádat je, že když řeknu "S tebou nechci chodit, prostě spolu nebudeme... zůstaňme přáteli.." V tu chvíli se změním v prach a vzduch a pro ty lidi už neexistuju.. vím to moc dobře..

Zrovna včera mě jeden dotyčný minul.. stál vedle mě a vůbec si mě nevšiml.. prostě jsem přestala pro ně existovat a co mi zbývá než s nimi prostě udělat to samé...

Nikdo mi nevolá, nikdo mě neshání a ani cokoliv jiného... proč bych měla já, já jsem se snažila, ale když odpovědí ani čehokovli jiného se mi nedostává??? Vzdala jsem to.. tak jako se vším...

Možná tak opravdu si za to můžu sama.. a skončím sama.. a budu celý život sama... :) ale asi Bůh to tak chtěl.. a tak to bude... nevadí... se s tím učím žít už asi 5 let.. tak za chvíli v tom budu mít praxi..

Vždycky tak nějak jsem věděla ve skrytu duše že budu sama.. celej život... :) ale beru to tak že to tak prostě má být...nejsem skvělá, nejsem oblíbená ... a nikdo nikdy mou společnost nevyhledával...

Krom toho kdybych já si našla kluka, tak svět vybouchne..a vědma mi řekla, že to prý bude až za dva roky... jenže což má být prý konec světa.. takže bych řekla že to i odpovídá :)

No funny no love

2. října 2010 v 20:42 | Alusshka |  Best of
Fakt na tuhle srandu už nevěřím :) To prostě neexistuje :) V mém světě ne, lidé se moc rádi nemají a stejně tak nemají moc rádi mne :) což je taky naprosto jasné :)

Vždyť je to vidět, nikdo mi nevyhledává a ani mou společnost :) jsem sama jako vždy a stejně to tak bude i za pár let, teda pokud ještě země bude existovat :)

Ani už tu naději raději nemám, nevěřila bych stejně tomu :) akorát mi štve, že se zase po x dlouhé době objevil opravdu ale opravdu opravdu skvělý chlap, který zase kupodivu o mně nestojí ... a bůh ví, zda ho ještě někdy uvidím :) a jak to tak bývá a v mém životě chodí, tak bych si tipla, že asi ne.. :) ale fakt je skvělý a už mi chybí teď.. no což.. popojedem :)

Zase z druhý strany, vím na čem jsem a že si nemám nic namlouvat ani slibovat :) a můžu si dělat co chci, kde chci a s kým chci :) a můžu mít spoustu kamarádů a poznávat nový lidi bez toho ani by to někomu vadilo :)

Asi to nebudu už čekat a ani očekávat, spíš se budu připravovat na to, že se mi do života připlete nějaký zmetek, který mi pomotá hlavu, a pak mě zase odkopne :) a zlomí mi srdce a takový sračky okolo :) což by se zase mohlo stát.. :)  samozřejmě hned potom co ho přestanu bavit :)

Samota samo.. ta

2. října 2010 v 19:12 | Alusshka |  Dumání
Ach jo, já to prostě asi nezvládnu. Jak se zvyká na tu samotu?? Já prostě nemám šanci a ani si nemyslim, že by opravdu semnou někdo někdy chtěl být... a zrovna semnou... pro mě je to nepředstavitelné a hlavně kdo?? Kdo by se ke mě hodil?? Hodil by se ke mě vůbec někdo? Mě přijde, že ne...a hlavně aby to bylo skutečné a reálné.. to prostě si už ani neumím představit...

Stejně jsou všichni zvyklý, že mě nikdy s žádným klukem neviděli, tak proč tak najednou že jo a já si to asi ani sama neumím představit...

Stejně jsem o, h a b... takže co :) krom toho, že mi to nikdy nevyšlo s tím člověkem, kterého jsem opravdu moc moc chtěla, tak proč najednou :) a vědma mi řekla, že ho stejně potkám až za dva roky, ale to má být prý konec světa.. což by odpovídalo, já šťastná být nemůžu a kdyby jo tak by svět vybouchl, takže to není ani zrealizovatelné a proveditelné :) to prostě nejde :) mě je předurčeno být sama :)

A stejně by mě ten kluk asi podváděl a nebo to nemyslel vážně a dělal by si ze mě srandu :) takže vo co jde.. :)

Jen jak si na to zvyknout?? Mě to po těch letech jde pořád těžce a hůř.. nějak si prostě zvyknout nemůžu no :)